Divadelní svět

Kritika divadelních inscenací

Židle

Židle - Eugene Ionesco

Dejvické divadlo

režie Vanda Hybnerová a Saša Rašilov

premiéra 1.1.1997

        Není tomu tak dávno, když jsem nechápala, co herce fascinuje na komorních divadlech. Rozhodla jsem se tedy nějaké navštívit a zakusit atmosféru, kterou prý člověk na velkých scénách neprožije. Nyní už vím, že blízký kontakt s divákem na daleko menším prostoru je opravdu nepřekonatelný a mnohem více nás pohltí i samotný děj. Naše společnost má asi nejraději komedie. Naopak absurdní dramata v lidech vyvolávají jakousi nechuť, což je dle mého názoru velká chyba. Já jsem překonala strach, který ve mne vyvolala kritika tohoto žánru, a vydala se na inscenaci Židle od Eugène Ionesca do Dejvického divadla.
        V první řadě bych ráda podotkla, že na přípravě inscenace se podílena malá hrstka lidí. Režie, scénáře, návrhu scény i kostýmů se chopili sami herci, Vanda Hybnerová se Sašou Rašilovem. Díky tomu, že se manželský pár ujal veškeré práce na tomto projektu, dává jim to širokou možnost seberealizace, protože je nikdo neomezuje svými představami. Jejich kulisy mě velmi zaujaly díky své nenáročnosti – místnost vytvořená z kusů záclon, měkká bílá podlaha a několik židlí. Dále mě oslovila živá hudba v interpretaci Jana Ponocného a samozřejmě mistrné výkony obou „stařečků“ – Vandy Hybnerové (92) a Saši Rašilova (96). Nesmým zapomenou ani na nevýřečného řečníka v podání Jana Ponocného, který se na scéně objeví pouze v několika posledních minutách.
        V žádném případě se hra nejeví jako pouhé tlachání o ničem. Jsem přesvědčená, že postupem času se téma stává realističtější a mnozí se chvílemi v hrdinech dokonce poznávají. Po zhlédnutí zmíněného hereckého koncertu, jehož průběh mě skutečně zasáhl, mi přišlo líto, že podobné „malé“ věci jsou zastíněny „velkými“. Náš národ zkrátka raději „sází“ na jistotu a když už si občas vyrazí do divadla, tak volí ta velká, prověřená. Na tento trend má značný vliv i věkové složení diváků, protože celkem značnou část tvoří lidé starší, kteří mnohdy nenacházejí odvahu ke komorním scénám.
Žádné komentáře